Nevím, jestli jste to zaregistrovali, ale polohové koeficienty mohou mít dvě podoby. A nejde přitom vůbec o to, jestli za nimi stojí fyzikální výpočet nebo „zkušený rozúčtovatel“. Liší se svým záběrem. Buďto máte v rozúčtování polohové koeficienty místností anebo polohový koeficient bytu.
První varianta znamená, že je korigován každý jeden poměrový indikátor samostatně. V ideálním případě jsou hodnoty koeficientů do zařízení přímo zadávány a korekce náměrů tak probíhá obrazně řečeno již na radiátorech.
Ve druhé alternativě rozúčtovatel náměry všech indikátorů z účetní jednotky sečte a podle polohy koriguje až jejich výsledný součet. Tedy až v průběhu rozúčtování nákladů na vytápění.
Mohlo by se zdát, že je lhostejné kterou z možností zvolíte, vedou-li oba přístupy ke stejnému cíli. Jejich výsledky se ovšem rozcházejí.
Ukázka české vynalézavosti
Polohové koeficienty místností a celkový polohový koeficient bytu by měly shodné výsledky tehdy, kdyby regulace otopných soustav fungovala plně automaticky. Bez nadbytečných uživatelských zásahů. To je ale zcela mimo dnešní realitu. K čemu to vede, dokumentuje následující příklad.
V levé části obrázku vidíme dispozici panelákového bytu 4+1 (žlutě podbarvené plochy). Bilanční polohové koeficienty byly vypočteny jak pro jednotlivé vytápěné místnosti (kB(A1) až kB(A5)), tak pro celý byt (kB(Σ)). To je koneckonců u bilančního výpočtu standardem.
Pro pořádek připomínám, že bilanční polohové koeficienty vyjadřují odchylku energetické náročnosti příslušných prostor od průměru za celý dům. Hodnoty bytových a místnostních koeficientů jsou tedy na sobě zcela nezávislé. Z jedněch nelze dovozovat hodnoty druhých.
V místnostech A6 a A7 otopná tělesa nejsou, ve zbylých pěti máme radiátory osazené poměrovými indikátory. V následující tabulce č. 1 jsou uvedeny náměry před a po provedení korekce na polohu místnosti v domě.
Popisují situaci, při které jsou měrné spotřeby tepla v celém objektu shodné. Do značné míry nedosažitelný ideál, ale to vypovídací hodnotu našeho příkladu nijak nesnižuje.
A teď si představte, že se obyvatelé nad svým vyúčtováním zamyslí. Je jen otázkou času, kdy je napadne celkem jednoduchý plán, jak ušetřit a přitom se nijak zásadně neomezovat.
Různé topné náklady při stejné spotřebě tepla
Vstupní hala a koupelna A6 a A7 jsou vytápěny prostupem tepla z okolních pokojů. Zásadní roli při tom hrají dveře. Zavřené tepelný tok zpomalují, otevřené mu nikterak nebrání. To dobře znají všichni, kteří některou z místností záměrně nevytápějí.
Dveře dokořán, a teploty ve vytápěných a nevytápěných částech bytu se za určitou dobu téměř vyrovnají. Obyčejná fyzika. To ovšem znamená, že pokud nebudete dveře zavírat, můžete klidně celý byt vytápět i menším počtem radiátorů.
Po zateplení fasády jsou výkony radiátorů najednou ze dne na den silně předimenzované. A pokud neproběhne precizní seřízení otopné soustavy na nové podmínky, mohou tři tělesa bez problému zastat práci pěti.
A pak už je to jen o tom, která dvě vyřadíme z provozu, respektive snížíme jejich výkon třeba na desetinu. Aby se neřeklo.
Pohled na tabulku č. 2 odhaluje, že není jedno, které radiátory se upozadí (modrá pole) a které naopak otevřou naplno (oranžová pole).
Je to prosté. Čím nižší koeficient, tím menší redukce. Proto je výhodnější nechat ve hře tělesa s nejvyššími koeficienty. Součet náměrů klesne o 12 %. Omezování spotřeby v místnostech s nízkými koeficienty naopak součet zvedá. Zde konkrétně o 18 %.
A to vše při stále stejném objemu tepla dodávaného do bytu jako celku!
Až potud může zavírání radiátorů vypadat jako dobrý nápad
Lépe řečeno zavírání „těch správných“. Jenomže letmý pohled může klamat, a to je přesně tento případ.
V potaz je totiž nutné brát mantinely obecně označované jako „80 % až 200 %“. Tedy rozmezí, jež je vyhláškou považováno za oblast normality. Náměry nacházející se mimo tento rozsah se během rozúčtování automaticky posouvají přesně na hranu daného pásma. Ať už zespoda, nebo seshora.
A to je i osud místností s převážně zavřenými radiátory. Tabulka č. 3 nám prozrazuje, že posunutí extrémně nízkých hodnot na hranice normality zásadně mění výsledky rozúčtování. Modrá pole značí úpravu na hranici 80 %, oranžové potom redukci na horní mez ve výši 200 %.
Součty po rozúčtování už zdaleka nenasvědčuje tomu, že by zavírání radiátorů byl dobrý nápad. V lepším případě si ve spotřební složce připlatíte 15 %, v horším topné náklady stoupnou dokonce o 34 %!
Připomínám, že ve všech třech v tabulce uvedených variantách je celková spotřeba bytu stále stejná, rozdíly jsou pouze v tom, ze kterých těles a v jaké míře se teplo odebírá.
Takže pozor na polohové koeficienty místností!
Uvedený příklad můžete brát buďto jako varování před rozúčtováním na základě polohových koeficientů místností, anebo naopak jako jejich doporučení. Záleží na úhlu pohledu. Každopádně jedno je jisté, korekce prováděné na této úrovni dokážou pěkně vytrestat kreativitu některých z nás.
Korekcí prováděných za celé bytové jednotky se to netýká. U nich do výpočtu vstupuje suma náměrů, v našem případě 16650 dílků, a hodnota polohového koeficientu bytu kB(Σ).
Podstata nastíněné pasti pochopeně nespočívá v polohových koeficientech ani v rozúčtování tepla, nýbrž v nedodržování legislativy ze strany uživatelů.
Rady za všechny prachy…
Na problém zadělali úředníci svým absolutně nekoordinovaným a nekonsistentním jednáním. Na jednu stranu v bytových domech vyžadují dodržování pravidel provozu otopných soustav, na druhou ovšem uživatele návodně motivují daná pravidla porušovat.
Nejde o žádný můj dojem, ale o doložitelný fakt. Stačí si nastudovat plné znění vyhlášek 237/2014 Sb. a 269/2015 Sb. Zatímco první říká, že vnitřní teplotu vytápěných prostor určuje projekt, druhá, mimochodem pouze o pár měsíců mladší, tento smysluplný požadavek ignoruje.
Nabádá lidi k individuálním zásahům do regulace vytápění s cílem měnit projektem stanovené teploty.
Legislativní zmatek, který aktuálně provoz otopných soustav provází, má zhoubný účinek na efekt prvotního záměru byrokratů. Mělo jím být zvýšení energetické účinnosti vytápění, potažmo snížení spotřeby tepla. První nenastalo, druhé částečně, a to pouze díky postupné změně klimatu…
Na zde uvedeném příkladu jsem chtěl ukázat, že ani pro samotné uživatele nemusí být výsledek nedomyšlených doporučení žádnou výhrou.