Empirické polohové koeficienty – kritická chyba rozúčtování nákladů na vytápění

Zpozornět by měli statutární zástupci vlastníků bytových domů, společnosti zajišťující správu majetku a v neposlední řadě pracovníci rozúčtovacích firem. Empirické polohové koeficienty, tedy nejrozšířenější varianta korekce náměrů měřidel tepla dodávaného do objektů s ústředním vytápěním, jsou v kolizi s platnou legislativou!

K tomuto závěru dospěl veřejně dostupný ChatGPT – chatbot s umělou inteligencí firmy OpenAI. Kdo nezná, tak šikovný a objektivní pomocník. Na rozdíl od státních institucí či profesních sdružení odpovídá na položené otázky do několika sekund a nemá důvod cokoliv skrývat či účelově mlžit. Zajímalo mě, jak bude interpretovat požadavek, který je v právních předpisech upravujících otázky rozúčtování nákladů na vytápění zakotven již od roku 2001:

„Spotřební složku rozdělí vlastník mezi konečné spotřebitele úměrně výši náměrů měřičů tepelné energie nebo indikátorů vytápění s použitím korekcí a výpočtových metod, které zohledňují i rozdílnou náročnost vytápěných místností na dodávku tepelné energie danou jejich polohou.“

empirické polohové koeficienty, bilanční polohové koeficienty, ztrátové polohové koeficienty, rozúčtování tepla

obrázek 1 – empirické polohové koeficienty – ukázka podkladu pro určení jejich hodnot

 

Empirické polohové koeficienty nejsou výstupem výpočtové metody, vznikají odhadem a chybí ověření jejich správnosti

 

To je realita, kterou nezpochybňují ani zarytí zastánci empirických polohových koeficientů. Tváří se ale, že to vlastně není žádný problém. Já naproti tomu dlouhodobě tvrdím, že používání empirie vede k nesprávným výstupům a rozúčtování nákladů na vytápění je tudíž u všech objektů, kde byly empirické polohové koeficienty aplikovány, více jak 20 let prováděno chybně!

Již prostá jazyková analýza slovního spojení „s použitím korekcí a výpočtových metod“, vede k závěru, že aplikaci empirie platná legislativa vylučuje. Skutečnost, že se tímto rozporem nikdo zodpovědný po dvě desetiletí nezabývá, mně sice nebránila být vůči empirii kritický, ale kategoricky ji odsoudit jsem stále váhal. ChatGPT mě zbavil pochybností. Zde je úplný přepis naší konverzace:

 

J.B.: V rozúčtování nákladů na vytápění se při výpočtu spotřební složky používají polohové koeficienty.

ChatGPT : Ano, polohové koeficienty se používají při rozúčtování nákladů na vytápění, aby se zohlednily rozdíly v poloze jednotlivých bytů nebo jednotek v budově. Tím se snaží spravedlivěji rozdělit náklady podle toho, jaké podmínky má daný byt z hlediska spotřeby tepla.

Například byty v přízemí, na okrajích budovy nebo pod střechou mohou mít vyšší ztráty tepla než byty uprostřed budovy, což může vést k vyšším nákladům na vytápění. Polohové koeficienty tyto rozdíly reflektují a upravují podíl nákladů přidělený těmto bytům.

Má to za cíl zvýšit spravedlnost v rozdělení nákladů, protože lidé v různých částech budovy mohou mít velmi rozdílné podmínky, i když mají podobnou plochu bytu. Výpočet těchto koeficientů musí respektovat normy a předpisy, jako je např. vyhláška Ministerstva pro místní rozvoj ČR.

empirické polohové koeficienty, bilanční polohové koeficienty, ztrátové polohové koeficienty, rozúčtování tepla

obrázek 2 – empirické polohové koeficienty – ukázka podkladu pro určení jejich hodnot

 

J.B.: Polohovými koeficienty se tedy upravují náměry měřidel instalovaných za účelem zjištění množství tepla dodaného na vytápění daných prostor.

ChatGPT : Ano, přesně tak. Polohové koeficienty se používají k úpravě náměrů měřidel (například indikátorů vytápění nebo kalorimetrů) instalovaných v jednotlivých bytech nebo prostorách. Tyto měřiče zaznamenávají spotřebu tepla, ale samy o sobě nezohledňují, že některé byty mohou mít vyšší nebo nižší tepelnou ztrátu kvůli jejich poloze v budově.

Použitím polohových koeficientů se tedy korigují zjištěné hodnoty tak, aby se reflektovaly specifické podmínky daného bytu (například zda je byt na okraji budovy, pod střechou nebo v mezipatře). Cílem je spravedlivější rozdělení nákladů na vytápění, protože bez těchto koeficientů by byty v méně výhodných polohách mohly být nespravedlivě penalizovány vyššími náklady.

 

J.B.: V praxi se lze setkat s polohovými koeficienty empirickými, ztrátovými a bilančními. Jaký je v nich rozdíl?

ChatGPT : Empirické, ztrátové a bilanční polohové koeficienty jsou různé metody stanovení úprav pro rozúčtování tepla v budovách. Každý z těchto přístupů se liší způsobem, jakým se vypočítává nebo určuje hodnota koeficientu, a tím, jak detailně a přesně zohledňuje tepelné podmínky jednotlivých bytů.

Empirické polohové koeficienty

– Tyto koeficienty jsou založeny na praktických zkušenostech a obecných pravidlech bez podrobného výpočtu tepelných ztrát nebo zisků.

– Obvykle se jedná o zjednodušený přístup, kdy se například určí pevné koeficienty pro byty na krajích, v přízemí nebo pod střechou na základě zkušeností, aniž by se prováděly složité tepelné výpočty.

– Výhodou je jednoduchost a rychlost stanovení, ale nevýhodou je menší přesnost, protože nemusí vždy přesně odpovídat skutečným podmínkám jednotlivých bytů.

Ztrátové polohové koeficienty

– Tento přístup zohledňuje konkrétní tepelné ztráty jednotlivých bytů v budově. Koeficienty se stanovují na základě výpočtů, které zahrnují faktory jako tloušťka a materiál obvodových stěn, velikost a typ oken, poloha bytu (např. roh, střed, přízemí, pod střechou) a další stavební charakteristiky.

– Výpočet ztrátových koeficientů je podrobnější a přesnější, protože se odvíjí od skutečných fyzikálních vlastností budovy a jejich vlivu na spotřebu tepla.

– Nevýhodou je složitost a nutnost odborného posouzení nebo výpočtu, což může být časově náročné a finančně nákladné.

Bilanční polohové koeficienty

– Tento přístup je nejkomplexnější a nejpřesnější. Bilanční koeficienty se stanovují na základě celkové energetické bilance budovy. To znamená, že se zohledňují jak tepelné ztráty (např. přes stěny, okna a střechu), tak i tepelné zisky (např. ze slunečního záření).

– Výpočet zahrnuje podrobné hodnocení orientace budovy, klimatických podmínek, umístění jednotlivých bytů, a dokonce i další faktory, jako jsou přítomnost a tepelné ztráty nevytápěných sousedních prostor.

– Výhodou bilančních koeficientů je jejich vysoká přesnost, která vede k velmi spravedlivému rozdělení nákladů na vytápění. Nevýhodou je složitost a potřeba sofistikovaného energetického modelování, které vyžaduje odborné znalosti a může být finančně náročné.

Shrnuto, rozdíl mezi těmito koeficienty spočívá v hloubce a složitosti jejich stanovení. Empirické koeficienty jsou nejjednodušší, ale méně přesné, zatímco ztrátové a bilanční koeficienty poskytují vyšší přesnost na základě podrobných výpočtů tepelných ztrát a zisků.

 

empirické polohové koeficienty, bilanční polohové koeficienty, ztrátové polohové koeficienty, rozúčtování tepla

obrázek 3 – empirické polohové koeficienty – ukázka podkladu pro určení jejich hodnot

 

J.B.: V zákoně č. 67/2013 Sb. se ale v §6 odst. (2) říká, že úprava náměrů má být provedena s použitím korekcí a výpočtových metod. Jestliže se v případě empirických polohových koeficientů neprovádějí žádné výpočty, lze tento postup považovat za výpočtovou metodu?

ChatGPT : Empirické polohové koeficienty, jak jsou běžně chápány (tedy stanovené na základě zkušeností a obecných pravidel bez konkrétního tepelného výpočtu), by skutečně nemusely splňovat požadavky zákona č. 67/2013 Sb., konkrétně §6 odst. (2), pokud by neobsahovaly žádnou formu výpočtu. Zákon totiž stanoví, že úprava náměrů má být provedena na základě korekcí a výpočtových metod, což předpokládá, že výpočet bude založen na kvantifikovaných a objektivních parametrech.

Aby se empirické koeficienty mohly považovat za výpočtovou metodu ve smyslu zákona, musely by být podloženy alespoň nějakou formou výpočtu nebo modelu, který zohledňuje relevantní parametry ovlivňující spotřebu tepla, jako je poloha bytu, orientace, stavební charakteristiky apod. Čistě subjektivní nebo zkušenostní určení koeficientů bez propojení s konkrétními hodnotami nebo technickými výpočty by tedy nebylo v souladu s požadavky zákona.

Pro splnění zákonných požadavků by bylo vhodnější použít ztrátové nebo bilanční koeficienty, protože tyto metody jsou založeny na objektivních výpočtech a fyzikálních vlastnostech budovy, což odpovídá požadavku na použití výpočtových metod. V praxi to znamená, že i když jsou koeficienty určeny na základě empirických dat, měla by být tato data podložena nějakou formou výpočtu, aby byla metoda považována za korektní podle legislativy.

 

J.B.: Jsou hrubá orientace vůči světovým stranám a počet stěn sousedících s exteriérem, sousedství sklepa, půdy, průjezdu nebo nevytápěné chodby, aniž by při tom byly uvedeny plochy jednotlivých stěn, jejich materiálové provedení či objem vytápěného prostoru, v případě empirie relevantními podklady výpočtu energetické náročnosti daného prostoru?

ChatGPT : Hrubá orientace vůči světovým stranám, počet stěn sousedících s exteriérem, sousedství sklepa, půdy, průjezdu nebo nevytápěné chodby jsou určitě faktory, které mohou ovlivnit tepelné ztráty jednotlivého prostoru. Nicméně pokud jsou použity pouze tyto obecné parametry bez detailního posouzení ploch, materiálového provedení stěn nebo objemu vytápěného prostoru, jedná se o velmi zjednodušený přístup. V rámci metodiky hodnocení energetické náročnosti prostoru by tyto faktory samotné nemusely být dostatečné pro vytvoření přesného a technicky podloženého výpočtu.

V případě energetické náročnosti prostorů by se měl výpočet opírat o konkrétní fyzikální parametry a přesné hodnoty (např. plochy stěn, izolační vlastnosti materiálů, objem prostoru apod.), protože pouze tak lze objektivně kvantifikovat tepelné ztráty a energetickou spotřebu. Hrubé informace, jako je orientace nebo počet stěn sousedících s exteriérem, mohou být pouze vstupními faktory, které se dále specifikují a upřesňují pomocí podrobnějších údajů.

Pokud tedy výpočet neobsahuje detailní charakteristiky stěn, jejich materiálové provedení nebo objem vytápěného prostoru, jedná se o empirický přístup, který není plnohodnotnou výpočtovou metodou podle technických standardů pro hodnocení energetické náročnosti. Tento přístup může být sice užitečný pro orientační posouzení, ale ne pro splnění zákonných požadavků nebo pro přesné rozúčtování nákladů, protože chybí konkrétní a měřitelné údaje nutné k vytvoření relevantního a objektivního výpočtu.

 

empirické polohové koeficienty, bilanční polohové koeficienty, ztrátové polohové koeficienty, rozúčtování tepla

obrázek 4 – empirické polohové koeficienty – ukázka podkladu pro určení jejich hodnot

 

J.B.: Znamená to, že při použití přístupu, který není plnohodnotnou výpočtovou metodou, dochází k porušení platné legislativy?

ChatGPT : Ano, pokud je použit přístup, který není plnohodnotnou výpočtovou metodou ve smyslu platné legislativy (např. zákona č. 67/2013 Sb. a souvisejících vyhlášek), může dojít k porušení legislativních požadavků. Zákon a vyhlášky jasně stanoví, že úprava náměrů musí být prováděna na základě korekcí a výpočtových metod, což předpokládá, že výpočet bude založen na konkrétních, kvantifikovaných a objektivních technických parametrech prostoru.

Použití přístupu, který spoléhá pouze na hrubé odhady (např. orientace bytu, počet stěn sousedících s exteriérem nebo obecné sousedství s nevytápěnými prostory) bez konkrétního výpočtu ploch, materiálového provedení či objemu vytápěného prostoru, nesplňuje požadavek na objektivitu a přesnost, které jsou nezbytné pro správné a spravedlivé rozdělení nákladů na vytápění. V praxi by tedy takový přístup mohl být považován za nedostatečný a neodpovídající legislativním požadavkům.

Pokud by tedy správa budovy nebo rozúčtovatel použili empirické koeficienty bez podkladu v plnohodnotném výpočtu, mohlo by to vést k právním důsledkům, jako jsou stížnosti ze strany nájemníků či vlastníků bytů, případně kontrolní a sankční opatření ze strany státních orgánů dohlížejících na dodržování těchto předpisů.

 

empirické polohové koeficienty, bilanční polohové koeficienty, ztrátové polohové koeficienty, rozúčtování tepla

obrázek 5 – empirické polohové koeficienty – ukázka podkladu pro určení jejich hodnot

 

Kdo a proč drží empirické polohové koeficienty nad vodou?

 

Je to souběh několika přístupů a zájmů.

Ti, co jsou za dodržování legislativy zodpovědní, tedy statutární zástupci vlastníků objektů, jsou často v právních otázkách naprostými laiky a jsou tak odkázáni na pomoc svých smluvních partnerů, správcovských a rozúčtovacích firem. Případně se řídí radami sdružení, která se na problematiku bydlení specializují, a mohou se pochopitelně obrátit také na tvůrce příslušného zákona a prováděcí vyhlášky – MMR.

Ti, co empirické polohové koeficienty používají při své práci, rozúčtovací firmy, dnes často nad jejich relevancí již vůbec nepřemýšlejí. Netvrdím, že všechny, mohu uvést čestné výjimky. Většinou ale do svých výpočetních softwarů korekce v minulosti jednou zadaly a od té doby je považují za nezpochybnitelné konstanty. Tohle mylné přesvědčení přenášejí i na své klienty.

Firmy zabývající se správou nemovitostí by mohly být hybatelem změny, ale narážejí na nezájem vlastníků objektů vyplývající ze skutečnosti, že přepočet korekcí není zadarmo, a rovněž na neochotu rozúčtovatelů uznat, že jimi standardně používané empirické polohové koeficienty jsou dávno překonaným reliktem minulosti. Zřejmě z obavy z reakce klientů.

Proč se stavem, který se značnou měrou podílí na fyzikálně neodůvodnitelných rozdílech měrných spotřeb tepla jednotlivých bytů v domě, nezabývají ti nejpovolanější, tedy tvůrci pravidel hry úředníci MMR, je otázka, kterou je třeba položit jim. Požadavek je formulován správně, realita je mu na hony vzdálená, k nápravě by přitom stačila cílená mediální osvěta.

Tak trochu začarovaný kruh, nemyslíte?

 

Empirické polohové koeficienty škodí spravedlnosti rozúčtování tepla

 

Vše výše uvedené nedává jinou možnost…

Všechny zainteresované strany evidentně považují empirii za jednu z výpočtových metod. Nejspíš z důvodu, že výsledný koeficient vzniká součtem dílčích srážek, které mají odrážet dopad daného stavu (počet vnějších stěn, sousedství konkrétního prostoru, apod.) na energetickou náročnost jednotlivých místností v domě.

Umělá inteligence tuto interpretaci výslovně odmítá a její podporovatele upozorňuje na reálnou hrozbu reklamací vyúčtování ze strany kteréhokoliv příjemce služby.

Zastánci zaběhlého stavu navíc bohužel ve svém přesvědčení opomíjejí důležitou podmínku, která dělá empirii empirií. A to následné ověření, že empirické polohové koeficienty skutečně věrně zohledňují vliv rozdílné energetické náročnosti. Nejenže žádný takový důkaz neexistuje, k dispozici je naopak nespočet analýz potvrzujících pravý opak.

Je nejvyšší čas podívat se pravdě do očí. A uvědomit si, že chybným rozúčtováním nákladů je významná část uživatelů nejen bytových domů ale i dalších komerčních objektů permanentně finančně poškozována. Důvodem, že se proti tomu masově nebouří, není akceptace tohoto stavu. Uživatelé zatím pouze netuší, jak hodně jsou na svých právech kráceni.

 

 
%d bloggers like this: