Tušíte, kolik tepla ročně spotřebujete na vytápění svého bytu? Zdůrazňuji BYTU, nikoliv rodinného domku. Na tuto zdánlivě triviální otázku ve skutečnosti není úplně snadné odpovědět. Stačí se trochu ponořit do problematiky vytápění bytových domů a záhy zjistíte, jak zásadně se liší obsah pojmů „dodávka tepla“, „spotřeba tepla“ a „korigovaná spotřeba tepla“.
Zatímco při vytápění domku dostanete účet od dodavatele plynu a máte jistotu, že teplo dodané rovná se teplu spotřebovanému, a něčím jako korigovaná spotřeba tepla se nemusíte trápit, u soustav ústředního vytápění v bytových domech je všechno úplně jinak. Na následujících řádcích se do toho pokusím vnést trochu světla.
Dodávka tepla
Nezáleží na tom, jestli teplo kupujete od teplárny, anebo si ho vyrábíte v domovní kotelně z plynu, elektřiny, dřeva nebo uhlí. Pokaždé potřebujete znát, kolik energie bylo ze zdroje tepla do otopné soustavy dodáno. V první z uvedených možností dodá informaci kalorimetr, který přímo měří množství dodaného tepla, v ostatních případech se dodávka počítá na základě změření jiných veličin.
Dodávka tepla, představující výchozí položku rozúčtování nákladů na vytápění, se měří na takzvané „patě domu“. Jedná se o místo, kde vstupuje do objektu přípojka centrálního zásobování teplem, případně plynová či elektro přípojka napájející domovní kotelnu.
Nejenom teplárna, ale i dodavatelé plynu a elektřiny vám dodávku energie vyčíslí rovnou v megajoulech nebo kilowatthodinách. Pálíte-li ovšem pevná paliva, je cesta ke zjištění množství dodaného tepla o něco složitější. Do výpočtu budete muset zadat množství nakoupeného paliva, jeho vlhkost, spalné teplo a účinnost kotle.
Spotřeba tepla
Spotřeba tepla udává, kolik energie bylo k vytápění vnitřních prostor využito. Jinými slovy, kolik energie bylo zapotřebí na to, aby byl vzduch v zúčtovací jednotce ohřát na teplotu, kterou uživatel příslušných místností či bytu vyžaduje.
Jak vidno, významnou roli ve spotřebě tepla hrají uživatelské preference. Pokud jste zvyklí na „studený odchov“, je pravděpodobné, že budete mít ve srovnání se svými sousedy spíš podprůměrnou spotřebu. Pakliže ale milujete tropy a i doma si jich chcete trochu užít, pak se to náležitě projeví rovněž ve vašem vyúčtování tepla.
A právě značné odlišnosti v uživatelském chování vedly k zavedení povinnosti měřit spotřebu dodávaného tepla u soustav ústředního vytápění. Prvotním cílem bylo pochopitelně zajistit elementární spravedlnost, nicméně současně se touto cestou vede boj za snižování spotřeby energií. Co má dnes větší váhu, toť otázka…
Korigovaná spotřeba tepla
Protože se bavíme výhradně o bytových domech, hodí se připomenout hlavní rozdíl mezi rodinným domkem a bytovkou. Někteří na něj občas zapomínají. Běžný rodinný dům sousedí pěti ze šesti svých stran (míněna orientace: východ, jih, západ, sever, vršek a spodek) s venkovním prostředím. Domky na muří noze dokonce všemi šesti stranami.
Naproti tomu byt v činžáku má těchto vnějších stran méně, většinou dvě až tři. Řada bytů je ale ochlazována pouze na jediné straně a opačným extrémem jsou byty se čtyřmi či dokonce pěti ochlazovanými stranami. Takže zjevně nerovné podmínky. Jedni mohou mít byt jak v bavlnce a druzí tu bavlnku svým sousedům vytvářejí…
Kvůli tomu není možné porovnávat hrubé spotřeby a do hry vstupuje korigovaná spotřeba tepla. Jejím smyslem je odměnit ty, kteří tvoří štít proti nepříznivému počasí a těm v chráněných polohách naopak tuto nezištnou pomoc přeúčtovat.
Korigovaná spotřeba tepla vychází z principu, že stejně velký prostor vytápěný na stejnou teplotu musí mít i stejné náklady na vytápění. Korekce hrubých spotřeb se provádějí prostřednictvím polohových koeficientů, z čehož plyne, že korigovaná spotřeba tepla se neměří, ale počítá.
Reálná spotřeba tepla
To ale stále není všechno, máme tu ještě jedno úskalí. Leží uprostřed cesty „dodávka tepla – spotřeba tepla – korigovaná spotřeba tepla“ a nazývá se reálná spotřeba tepla. Bylo by skvělé, kdyby v předchozím textu uvedená definice spotřeby tepla odpovídala realitě, v praxi tomu tak bohužel není.
Důvodem jsou aktuálně používané způsoby zjišťování spotřeby, které neumějí zohlednit přestup tepla skrze dělící konstrukce, takže ve skutečnosti neurčují spotřebu, ale pouze dílčí množství dodaného tepla. Vezmou celkovou dodávku naměřenou na patě domu a rozdělí ji na základě náměrů měřidel mezi jednotlivé zúčtovací jednotky.
Že se někam teplo dodá, ovšem v žádném případě neznamená, že se tam také spotřebuje. Teplo nezná hranice a šíří se po objektu zcela automaticky ve směru od vyšších teplotních hladin k nižším, a to tak dlouho, dokud nenastane rovnovážný stav. Takže prakticky neustále…
Aby korigovaná spotřeba tepla vedla ke kýžené spravedlnosti v rozúčtování tepla, měla by vycházet z relevantních podkladů. A těmi není teplo do prostoru dodané, byť mu říkáme „spotřeba tepla“, ale teplo v prostoru skutečně spotřebované. A tím je jedině a pouze reálná spotřeba tepla se zahrnutím přestupů tepla mezi všemi sousedícími prostory objektu.
Závěr
Cesty vedoucí k cíly bývají klikaté. Na té naší, s metou v podobě spravedlivého rozúčtování nákladů na vytápění, jsou dvě kritická místa. Prvním je určení reálné spotřeby tepla. To zatím v praxi nikdo neprovádí, protože na to nemá odpovídající přístrojové vybavení. Ne že by neexistovalo, ale těm, kteří rozhodují a stanovují pravidla hry, hloubka popsaného problému stále uniká…
Druhým je kvalita korekcí, aby korigovaná spotřeba tepla odpovídala reálným energetickým náročnostem jednotlivých prostor. Zde jednoznačně svítá na lepší zítřky. Jednak máme přesné bilanční polohové koeficienty a co je hlavní, začínají si na ně zvykat i velcí hráči na poli rozúčtování tepla.
Dlužno ale dodat, že samotná správně korigovaná spotřeba tepla řeší problém pouze z poloviny. Není to málo s ohledem na skutečnost, že bilanční polohové koeficienty spatřily světlo světa teprve před dvěma roky, polovina ale stále schází.
Doufejme proto, že druhý potřebný krok v podobě nástupu bilančního určování spotřeby tepla bude neméně úspěšný a produkty se schopností zjišťovat reálnou spotřebu tepla si brzy najdou cestu ke konečným spotřebitelům. Teprve pak budete moci tvrdit, že víte, kolik tepla na vytápění svého bytu skutečně spotřebováváte.