Odečty tepla se už nebudou provádět pouze po skončení otopné sezóny, ale opakovaně i v jejím průběhu. Bezpochyby se k vám tato zpráva donesla a předpokládám, že nemalé procento oslovených se následně zamyslelo nad smyslem očekávané změny.
Co člověk může získat tím, že dostane vyúčtování spotřebovaného tepla dvakrát či čtyřikrát do roka?
Především zpětnou informaci, jak náročné z pohledu energetiky aktuální otopné období je. Bude-li chladná zima, lze s vysokou pravděpodobností očekávat tučnější účet, teplejší zima naopak slibuje jistou úlevu. Takže rozúčtovatelské firmy budou od nynějška zprostředkovaně plnit funkci forenzní meteorologie?
Ačkoliv to zní absurdně, jiné rozumné vysvětlení mě nenapadá.
Četnější odečty ≠ vyšší úspora tepla
Jistě, četl jsem i oficiální odůvodnění, které hovoří o posílení motivace šetřit energií. Čím více faktur, tím vyšší úspora tepla??? Nesmysl. Představy autorů směrnice (EU) 2018/2002, že člověk na základě vysoké platby za první část otopného období bude po zbytek zimy doma klepat kosu jen proto, že se dostatečně uvědomil, nejsou pouze naivní, ale dokonce nebezpečné!
Stačí se podívat na vliv jednotlivých parametrů ovlivňujících spotřebu tepla na vytápění.
Kvalita konstrukcí obvodového pláště budovy
Čím vyšší součinitel prostupu tepla dané konstrukce, tím vyšší tepelné ztráty. Stejná úměra platí i pro plochu zkoumané konstrukce. Nedostatečně zateplený dům potřebuje na dosažení normové vnitřní teploty více tepla než dům kvalitně izolovaný. Rámcovou informaci o kvalitě obálky získá vlastník domu z průkazu energetické náročnosti, vyúčtování tepla ji neposkytuje…
Uživatelské chování obyvatel domu nemá na schopnost konstrukcí propouštět teplo absolutně žádný vliv, takže ani zvýšená četnost odečtů na tom nemůže nic změnit.
Teplotní spád při prostupu tepla
Čím vyšší rozdíl vnitřní a venkovní teploty, tím vyšší tepelné ztráty. Na tuto objektivní skutečnost autoři opatření evidentně vsadili. Pouze nedomysleli všechny souvislosti. Stejné pravidlo totiž platí i u vnitřních konstrukcí. Z vytápěného prostoru teplo prostupuje do sousedních nevytápěných.
Pakliže někdo ve svém bytě zavře radiátory, aby ušetřil, na celkové tepelné ztrátě bytového domu se to vůbec neprojeví! Změní se jenom vnitřní tepelné toky, v důsledku čehož lokální výpadek produkce tepla převezmou ostatní bytové jednotky v domě. Relativní úspora tepla u jednoho generuje vyšší spotřebu u ostatních.
Aby spotřeba celého objektu skutečně klesla, museli by vnitřní teplotu snížit všichni obyvatelé domu. Už je ale vidím, jak se na výsledné teplotě domlouvají a jak ji potom všichni striktně dodržují. Bohapustá utopie, nic jiného…
Intenzita větrání
Z větrání se postupně stává univerzální strašák. Jeho role v tepelných ztrátách narůstá v důsledku zlepšování tepelně technických parametrů pláště. Úspory chtiví by proto intenzitu větrání nejraději omezili, co to jen jde. Rozum ale velí naslouchat v této diskusi hygienikům, kteří poukazují na zdravotní rizika špatně větraných prostor.
Jedni tvrdí, že stačí 0,3 násobná výměna vzduchu, druzí nechtějí slevit z půlnásobné. A ani jedna strana přitom skutečnou intenzitu větrání změřit neumí …
Každý větrá podle svého citu. Anebo podle cifry na složence za teplo. Tady reálně hrozí, že někteří budou četností vyúčtování vystresováni natolik, že přestanou větrat úplně.
Na pomyslných miskách vah by se proto měla objevit jak úspora tepla při nevětrání, tak náklady na léčení nových nemocných.
Tepelné zisky coby alternativní zdroj tepla
Se solárním zářením, tedy vnějšími tepelnými zisky, se to má podobně jako s kvalitou obálky. Jejich výše je do značné míry uživateli neovlivnitelná. Pravda, ve hře je i míra redukce daná použitými záclonami, závěsy či žaluziemi, anebo péčí o čistotu zasklení. Na to nezapomínejme.
Podstatně větší vliv na celkovou tepelnou bilanci mají ovšem vnitřní tepelné zisky. Jejich produkce je značně individuální a vychází z vybavení bytu a způsobu jeho užívání, počtu členů domácnosti a době jejich přítomnosti. Jde tedy o určitý charakteristický znak, který se jistě v čase vyvíjí, ale nelze očekávat nějaké dramatické změny v důsledku jednoho vyúčtování tepla…
Objem vnitřních tepelných zisků je plně v režii obyvatel bytu, a dokonce má zásadní vliv na efektivitu vytápění příslušných prostor. K té ovšem nevede zvýšená frekvence odečtů tepla, ale seřízení otopné soustavy a plně funkční výkonová regulace.
Co tedy dvou a čtyřnásobné odečty tepla přinesou?
Nic, bez čeho bychom se neobešli. Dozvíte se, jak bylo minulý měsíc či dva. Jen to nebude ve stupních Celsia, ale v gigajoulech. Ale proč? Vždyť daleko podrobnější informace o počasí denně dostáváme ze všech médií. Z nich si každý může udělat obrázek o tom, zda bude potřeba tepla na vytápění meziročně vyšší, přibližně stejná či nižší.
Co se nákladů na vytápění týče, taky si moc nepomůžete. Průběžné odečty tepla se totiž ve vyúčtování budou potkávat s pouze předpokládanými jednotkovými cenami tepla. Finální jednotkové ceny se dle současné praxe kalkulují až po skončení otopné sezóny. A těžko očekávat změnu. Takže jen další z nic neříkajících informací…
Dost možná již nyní vytápíte proti své vůli i sousedův byt. S každým dalším odečtem se zvýší pravděpodobnost, že v tomto směru bude ještě hůř. Dá se očekávat, že řady tepelných parazitů se budou na základě opakujících se zpráv o stavu účtu utěšeně rozrůstat.
Ruce si mnou rozúčtovatelé
Přestože rozúčtování tepla tvoří jednu z položek v nabídce našich služeb, vždy jsem ho bral pouze jako doplňkový sortiment. Ale když jsem cenu za vyúčtování kalkuloval a porovnával ji s konkurencí na trhu, zarazilo mě, kolik si za celkem banální operaci všichni účtují. Dvakrát i třikrát víc, než za kolik to samé nabízíme my.
A pak se vám rozsvítí. Vždyť je to sezónní práce. Jestliže se celý proces od odečtu tepla po předání finálních výstupů musí vejít do dvou tří měsíců, co asi lidé v těch firmách dělají po zbytek roku? Něco určitě ano, ale otázka je za kolik. Takže proč si neříct o částku, která umožní přežití mimo hlavní sezónu. Podobně určitě uvažují i vlekaři nebo správci koupališť.
Do toho z čista jasna vyjde nařízení, že sezóny budou dvě, u domů s dálkovými odečty tepla dokonce čtyři! Tak tomu říkám dar z nebes. O takovém si mohou vlekaři nechat jenom zdát…