Všimli jste si, že spousta diskusí na téma regulace vytápění často vyústí v hádku, jaká je optimální teplota v ložnici? Spolehlivým startérem bývá odkaz na vyhlášku o provozování otopných soustav. V té se totiž uvádí, že v místnostech pro bydlení má být hodnota vnitřní výpočtové teploty rovna 20 °C. A mezi místnosti pro bydlení se počítají nejen obývací a dětské pokoje či kuchyně, ale pochopitelně také ložnice.
Zmínka o 20 °C v ložnici působí na řadu našich spoluobčanů obdobně, jako když býkovi zamáváte červeným hadrem před očima. Reakce přichází co do intenzity útoku sice mírnější ve srovnání s rozzuřeným turem, ale i tak nesmlouvavá. „Kdo to kdy slyšel, takové teplo na spaní? Jedině 16 až 18 stupňů.“ Vedle subjektivních dojmů se nejčastěji argumentuje doporučeními lékařů.
Vědom si toho, že každý člověk má o teplotním komfortu trochu jinou představu, přemýšlel jsem o následujícím. Když se člověku spí lépe při nižších teplotách, platí to všeobecně, tedy pro každého? A pokud ano, jaká je příčina, že tomu tak je? Nejspíš si řeknete, co je to za zbytečné otázky, ale zkuste si je dát do vyhledávačů. Garantuju vám, že na tu druhou budete odpověď hledat hodně dlouho…
9 z 10 doporučuje
Všichni je známe z televizních reklam. Instalatéra, pana Pěničku, který přesně ví, že to byl vodní kámen, kdo vám zničil pračku. Zubařku se skvělou pastou snižující citlivost zubů na teplé i studené, doktora Uzla a zástupy dalších. Spoustu zaručených řešení podložených prostým: „9 z 10 (doplň vhodnou profesi) doporučuje“.
Na zákazníky to funguje. Ne všichni hned utíkáme do krámu, ale v našem podvědomí se sdělená informace uhnízdí. A ve správný okamžik, jako když ji najdeš.
Takhle nějak to bude i s optimální teplotou na spaní.
Patřím do té skupiny lidí, kterým nestačí pouhé sdělení „takhle to zkrátka je“. Zajímají mě důvody, proč to tak je. Hledal jsem pečlivě, a nacházel pouze neurčité odkazy typu „lékaři doporučují“, „je znáno, že…“, anebo jednoduše „člověk potřebuje…“. Marně jsem pátral, proč má být teplota o tolik a tolik stupňů nižší. Kvůli termoregulaci? Kvůli lepšímu dýchání? Kvůli lepší funkci toho či onoho orgánu?
A po celou dobu jsem se nemohl ubránit dojmu, že všichni sice přesně vědí, v jaké teplotě se člověku nejlépe spí, ale zároveň přehlížejí jeden důležitý parametr. Jednu podstatnou proměnnou.
Vliv přikrývky
Smyslem přikrývky je zadržet metabolické teplo produkované spáčem. Napomáhat při vytváření mikroklimatu, ve kterém se člověk bude cítit nejlépe. Je nad Slunce jasnější, že pod peřinou nebude shodná teplota, jako je ve zbytku ložnice. Nevěříte? Najděte si informace o spacích pytlích, do jaké venkovní teploty jsou použitelné, aniž by uživatel trpěl diskomfortem.
Podle všeho není pro spánek až tak důležité, kolik stupňů Celsia je v místnosti, ale kolik bude v bezprostředním okolí lidského těla. Kvalitní spacák tak dokáže navodit příjemné prostředí pro spánek i v nevytápěném stanu při venkovní teplotě hluboko pod bodem mrazu. Naproti tomu duchna jistě nebude tím pravým ořechovým v domech s ústředním vytápěním.
Podle klimatických oblastí se proto liší i standardně používaný druh přikrývky. Od tenkých na způsob prostěradla až po tlusté vlněné či z jiných dobře izolujících materiálů.
Rozhoduje teplota pod peřinou
Člověk se bude v noci cítit tak dobře, jak optimálně si dokáže vyladit teplotní mikroklima v jedné jediné malé části obytného prostoru. Pod vlastní peřinou!
Spící jedinec produkuje nějakých 60 až 100 wattů energie. Těmi ohřívá vzduch v bezprostředním okolí svého těla. V prostoru vymezeném z jedné strany matrací a z druhé přikrývkou. A významnou roli pochopitelně hraje také noční oblečení.
Tepelně izolační parametry těchto výrobků, spolu s teplotou v ložnici, rozhodují o tom, jaká teplota bude během spánku na naše tělo působit. A jak kvalitně se tedy vyspíme.
Pyžamo a pokrývka coby izolanty zpomalují přestup tepla zpod peřiny do okolí. Bude-li pro danou teplotu v místnosti izolace „slabá“, nebude stačit produkce metabolického tepla k udržení potřebné teploty pod přikrývkou, a bude nám zima. Naopak „tlustá“ udrží tepla přespříliš a člověk se brzy začne přehřívat a potit.
Abyste se cítili během spánku optimálně, potřebujete mít správnou teplotu pod peřinou. Její výše bude individuální, každý tedy musí vsadit na jinou kombinaci oblečení a přikrývky. Pro tuto hypotézu jsem nakonec nalezl i nepřímý důkaz.
Optimální teplota pro spánek
Na Wikiwand se u hesla „spánek“ mimo jiné uvádí: „Optimální teplota v místnosti určená pro spánek se pohybuje od 32 °C (nahý člověk) až k 16 °C (pyžamo a přikrývka).“
Z výše uvedeného vyplývají dva závěry. Za prvé, výchozí hodnotou při hledání optimální teploty v ložnici je 32 °C. Za těchto podmínek by se měl komfortně vyspat člověk, aniž by při tom musel použít nějaké oblečení a přikrývku.
Vzhledem k tomu, že není ani praktické, ani reálné vytápět ložnice na tuto úroveň, zaměřujeme se na zajištění daných podmínky alespoň v okolí spáče – pod peřinou.
Je tedy naprosto lhostejné, jaká teplota bude v ložnici, důležité je, aby v bezprostředním okolí těla bylo 32 °C.
A za druhé, v našich klimatických podmínkách není po celý rok zásadním problémem zajistit optimální podmínky pro spánek. A to ani v létě, jak se mnozí domnívají.
Například v Brně zaznamenali meteorologové v roce 2019 sedm tropických nocí, během kterých průměrná teplota neklesla pod 20 °C. Při pohledu na graf minimálních a maximálních teplot je vidět, že se nikdy ani zdaleka nepřiblížila třicítce.
Natož aby dosáhla 32 °C, což je dle výše uvedeného limit, při kterém již nelze garantovat optimální podmínky pro spánek pouze vhodnou kombinací nočního oblečení a druhu přikrývky.
Na základě aktuální noční teploty volíme z možných variant oblečení a přikrývek, abychom docílili parametrů potřebných pro kvalitní spánek, mimo jiné zmíněných 32 °C.
Něco na zamyšlení závěrem
Už slyším nesouhlasné poznámky těch, kteří mají v ložnicích vypnuté radiátory, teplotu kolem 18 °C a jsou s kvalitou svého spánku navýsost spokojeni. Jistě, co člověk, to názor. Na paměti bychom ale měli mít, že existuje nějaký právní rámec, a v něm bychom se měli pohybovat.
A právní rámec pro oblast vytápění hovoří jasně. Aby ústřední vytápění mohlo fungovat efektivně, musí být dodrženy projektované parametry.
Takže každý, kdo svévolně obchází projektem stanovené vnitřní teploty, připojuje svůj podpis k ortelu nad hospodárným vytápěním. A nejspíš při tom vůbec netuší, že následky se mu vrátí v každoročním vyúčtování tepla. A kupodivu to nebude úspora…
Nabízí se obligátní, potvrdí vám to 9 z 10 topenářů, ale zkuste si to raději spočítat sami.